Kastrace psa

Pokud se v okolí Vašeho pejska vyskytují háravé feny, instinktivně ho to k nim táhne a má tendence utíkat a vyhledávat je. Hrozí potom, že se při potulování venku zraní, nebo, že Vám ho někdo vezme. Po kastraci přestanou být psi přitahováni hárajícími fenami a zmírní se jejich intenzita teritoriálního značkování a sníží se jejich agresivita. Kastrací předcházíme zdravotním potížím jako jsou nádory varlat a prostaty a je řešením některých zdravotních problémů psa.

Proč kastrovat psa

U nás není kastrace standardním preventivním zákrokem, protože majitelé mají strach ze změny povahy a ztráty temperamentu psa. Většinou volí kastraci až jako poslední možnost, jak vyřešit některé problémy. Kastrace je však vhodná u všech psů, se kterými se nepočítá v chovu.

Mezi hlavní důvody kastrace psa patří:

nemoci pohlavních orgánů - nádory varlat, kryptorchismus, záněty varlat, torze varlete, perineální kýla, nádory perianálních žlázek. U kryptorchidů je vhodné vyjmutí nesestouplého varlete do stáří 3–4 let, ve vyšším věku totiž hrozí vznik nádorů na těchto varlatech.
onemocnění prostaty – kastrace je doporučená při zvětšení prostaty tzv. benigní hyperplazii. Během krátké doby po zákroku dochází ve většině případů ke zmenšení prostaty a tím pádem i odstranění problémů s tímto onemocněním spojených (krvácení, problémy s kálením a močením).
zamezení sexuálně podmíněného nežádoucího chování - chování, toulání, značení močí, nežádoucí krytí fen, obtěžování ostatních členů smečky a rodiny. Čím dříve se kastrace provede, tím je větší pravděpodobnost, že nežádoucí chování úplně vymizí.
ovlivnění dominantního nebo agresivního chování vůči psům – zde také platí, čím dříve, tím lépe. U starších psů už kastrace nemusí mít na toto chování vliv.
poranění pohlavních orgánů

Vhodná doba kastrace psa

V naších podmínkách se doporučuje kastrovat psy od 5. měsíce stáří. Pokud zvažujeme kastraci jako prevenci nežádoucího chování psa, můžeme ji provést před dosažením pohlavní dospělosti. Takový pes se může celý život chovat jako štěně a chybí mu sekundární pohlavní znaky. Druhá možnost je kastrace v dospělosti. Pes již získal odpovídající pohlavní výraz a odpovídající povahové vlastnosti. Kastrace starších psů ale nemusí ovlivnit případné dominantní nebo agresivní chování psa.

Vlastní kastrace

Pokud se jedná o preventivní kastraci musí být pes v dobrém zdravotním stavu. U starších psů, nebo v případě kastrace ze zdravotních důvodů se provádí předoperační vyšetření krve, případně další potřebná vyšetření. Operaci předchází 12-24 hodinová hladovka, ale pejskovi umožníme přístup k vodě.

Kastrace je chirurgický zákrok prováděný v celkové anestezii, jehož cílem je nevratně zabránit další reprodukci. U psů se kastrace provádí naříznutím šourku (skrotální metoda), nebo oblasti před šourkem (preskrotální metoda) a vyjmutí obou varlat.

Po návratu domů nechte psa na klidném a teplém místě dospat. Po úplném probuzení mu nejprve nabízejte menší množství vody a později též menší porce nejlépe rozmočených granulí, případně konzervu, či jinou stravu, na kterou je pes normálně zvyklý.

Je důležité pravidelně kontrolovat, jestli stehy drží, neprosakuje z rány nějaká tekutina, nebo rána neotéká. Pes si nesmí operační ránu lízat. Za 10 - 14 dní po operaci Váš veterinární lékař vytáhne stehy.

Rizika a nevýhody kastrace

Psi snášejí kastraci většinou dobře a bez komplikací. Stejně jako kastrace feny má i kastrace psa svá rizika. Především je to riziko narkózy. Vybíráme proto šetrná anestetika na základě předoperačního vyšetření a psa během anestezie monitorujeme. Po kastraci se může objevit krvácení z operační rány a zduření šourku. Ke zduření šourku dochází relativně často, ale po pár dnech otok většinou zase ustoupí. Přesto nechte pejska prohlédnout veterinárním lékařem, aby zhodnotil situaci a navrhl další postup. Stejně jako u fen i psů hrozí riziko vzniku infekce, proto dodržujeme zásady asepse při operaci a psovi též dáváme cca týden antibiotika.

Po kastraci klesá koncentrace testosteronu, takže chování, které je podmíněno testosteronem, by mělo být postupně během několika týdnů až měsíců utlumeno. U kastrovaných psů se nevyskytuje pohlavní pud, chybí rozmnožovací schopnosti a zpravidla nejsou schopni pohlavního styku. Po kastraci se změní metabolismus a aktivita psa, proto mají stejně jako feny tendenci k tloustnutí. Je tedy vhodné přejít na vhodnou komerční dietu pro kastrované psy, která obsahuje vše, co kastrovaný pejsek potřebuje a zajistit psovi dostatek pohybu. Následkem obezity bývají pohybové potíže. Přetržení zkřížených vazů se u kastrovaných psů vyskytuje častěji, také je o 50% vyšší riziko dysplazie kyčelních kloubů. Ale chránit klouby psa dnes již můžeme řadou kloubních preparátů. Chondroitin pomáhá chránit kloubní chrupavky, glukosamin udržuje dobrý zdravotní stav kloubů a antioxidanty tlumí nepříznivé účinky volných radikálů. U kastrovaných psů se také může vzácně objevit inkontinence moči.

Závěrem

Kastrace psa má samozřejmě své výhody i nevýhody. U jedinců, které nechceme rozmnožovat, jednoznačně převažují pozitiva nad negativy. Kastrace je prevencí výskytu některých onemocnění a může tak prodloužit život psa. Kastrovaní psi se mohou stát opatrnějšími, poslušnějšími a mazlivějšími společníky.