Lymská borelióza

Lymská borelióza patří mezi závažná široce rozšířená infekční onemocnění, které je nejčastěji klíšťaty přenášenou zoonózou (infekcí přenosnou ze zvířat na lidi). Kromě člověka postihuje také psy, kočky a některá hospodářská zvířata. Nemoc způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi, která má tvar spirály a velmi dobře se pohybuje. V prostředí nedokáže přežít, je závislá na svém hostiteli.

Přenos infekce

Borrelie se běžně vyskytují u divoce žijících zvířat (hlodavci, lesní zvěř) a na člověka a zvířata je přenáší především klíšťata během sání krve na hostiteli. Jako přenašeči se mohou uplatnit také některé druhy krevsajícího hmyzu. K přenosu je nutné, aby klíště bylo na člověku, či zvířeti přisáto alespoň 24 hodin. Během této doby dochází k množení parazitů a přestupu do slinných žláz klíštěte a následnému přestupu do krve hostitele. V těle mohou bakterie žít nějakou dobu, aniž bychom si něčeho všimli. Klinické příznaky onemocnění se mohou objevit za několik dní nebo i týdnů až 5 měsíců po přisátí klíštěte. U některých zvířat probíhá infekce skrytě, bez příznaků.

Klinické příznaky

U psů se borelióza projevuje nejčastěji akutním zánětem kloubů. Můžeme si všimnout náhlého nástupu kulhání, bolestivosti a otoku jednoho, či více kloubů, psi se nechtějí moc pohybovat. U některých pacientů se objevuje kulhání v intervalu několika týdnů nebo měsíců se zjevným zlepšením po každé epizodě. Mezi další příznaky patří horečka, apatie, nechutenství a zvětšení mízních uzlin. Vzácněji se vyskytuje postižení srdce, ledvin a nervového systému, které se projeví agresivitou, křečemi a změnami chování. U psů často chybí typické kožní změny pro člověka v podobě červené skvrny v místě přichycení klíštěte.

K hlavním příznakům u koček patří bolestivost a ztuhlost končetin, klubů, kulhání, horečka, nechutenství, únava, ale v některých případech také možnost náhlého kolapsu a silné anemie. Kožní změny také většinou nezaznamenáme. Skrytý průběh onemocnění je též možný.

Diagnostika

Pro průkaz onemocnění jsou důležitá 4 kritéria:

1. Anamnéza dosvědčující pobyt v oblasti s infikovanými klíšťaty
2. Typické klinické příznaky
3. Pozitivní výsledek sérologického vyšetření krve
4. Rychlá odpověď na správnou terapii antibiotiky

Původce můžeme prokázat přímo ve tkáních, tělních tekutinách (krev, mozkomíšní mok) pod mikroskopem, lze je také vykultivovat na speciálních půdách, ale tato metoda je velmi obtížná. Nebo se prokazují protilátky proti této bakterii v krvi. Dnes už existují i rychlé diagnostické testy, které může provést veterinární lékař přímo v ordinaci.

V diferenciální diagnostice musíme vyloučit především revmatické, infekční a autoimunitní záněty kloubů, jiná onemocnění kloubů a kostí, ehrlichiózu, či bakteriální endokarditidu (onemocnění srdce).

Léčba

Infekce se léčí pomocí dlouhodobého podávání antibiotik ze skupiny tetracyklíny, nebo B-laktamy. Zvířata na léčbu reagují dobře a rychle se zotavují. Ale bohužel po přerušení podávání antibiotik dochází v některých případech k obnovení klinických příznaků. To může vyvolat chronické imunitní a zánětlivé problémy.

Prevence

Do ochrany proti tomuto onemocnění patří pravidelná vakcinace. Vakcinovat se může od stáří 12 týdnů a za 3-4 týdny se revakcinuje, následně vakcinace probíhá jednou ročně. Ideální je začít s vakcinací v zimním období, kdy je nejmenší možnost nakažení. Na trhu existuje také velké množství přípravků proti vnějším parazitům jako jsou obojky, kapičky za krk, nebo spreje, které chrání psy a kočky proti klíšťatům a krevsajicímu hmyzu. Důležité je též po procházkách v přírodě kontrolovat srst Vašich mazlíčků a případná klíšťata co nejdříve odstranit.